Jestli mají soukromí podnikatelé něco jisté, pak to, že nemají vlastně skoro nic jisté. Vše, co s jejich podnikáním nějak souvisí, totiž záleží nejenom na jejich schopnostech a pracovním nasazení, ale i na tom, jak na jejich nabídky reagují jejich zákazníci. Zda je o to, co který konkrétní podnikatel nabízí, zájem, a zda za to ostatní lidé coby zákazníci náležitě zaplatí.
Pro soukromé podnikatele to pak znamená kromě naděje na vydělávání si spousty peněz i dost reálné riziko, že si pro změnu nevydělají. Že sice budou pracovat, ale nikdo jim nezaplatí a oni se tak ocitnou v nezáviděníhodné situaci.
A nejen to. Podnikatele rovněž nikdo neuchrání před nečekanými výdaji, které se na ně také někdy nahrnou a mohou být nezvladatelné. A i to se musí nějak zvládnout, protože ani to za soukromníky nikdo jiný nezaplatí.
Prostě by si měli podnikatelé vždycky vydělávat tolik, aby z toho vyžili a aby dokázali financovat i to, co souvisí s chodem jejich firem. A když se jim to nedaří? Pak musí najít nějaké jiné fungující a akceptovatelné řešení. A jistě vám došlo, že tím myslím půjčku. Protože ono v tíživé situaci podnikatelům vlastně ani nic jiného nezbývá. Kdo si peníze nevydělá, musí si je aspoň půjčit, aby je měl a mohl jimi financovat to, co je potřeba.
Ale podnikatelům často jen tak někdo nepůjčí. Ti si sice mohou zažádat o lecjakou půjčku, ale dostanou ji až tehdy, když prokážou, že zvládnou i její splácení. A i v tom může být ukryta spousta hrozících problémů. Když někdo nemá dost vysoké příjmy nebo čisté registry dlužníků, v bankách neuspěje. A pak může být rád, že se mu nabízí ještě aspoň americká hypotéka bez dokládání příjmů. Protože za tu stačí dát do zástavy nějakou nemovitost adekvátní hodnoty a pak tu půjčí komukoliv z podnikatelů. Který tím pádem může zaplatit všechno, co zaplatit má, a nemusí se bát o svou budoucnost.